- 17. dubna 2024
Rozhovor pro Deník: Co je cílem spolku Zachovejme Poolší?
Oslovila nás redakce serveru Deník.cz s následujícími otázkami. Odpovědi na ně přinášíme v našem článku.
Co je cílem spolku Zachovejme Poolší?
Podávat pravdivé informace o stavu věci, šířit je nejen do těsného a blízkého okolí, ale především podat relevantní fakta o celém vývoji plánované výstavby co nejširší veřejnosti. Máme pocit, že je zde rychlá a překotná snaha státu, resp. Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších, protlačit záměr co nejrychleji k finálnímu schválení, co možná bez nejmenšího odporu. Zastáváme názor, že jakákoliv gigafactory uprostřed obce je nesmysl, neboť Věřňovice nejsou samostatnou obcí, jsou součástí Dolní Lutyně, proto uprostřed obce. A také berme v potaz, že plánovaná gigafactory má těsně sousedit nejen s našimi domy, ale i s evropsky významnou ptačí lokalitou a krajinou Natura 2000, ve které žije spousta ohrožených živočišných druhů. Chceme rovněž připomenout skutečnost, že Věřňovice jsou třetí nejhůře zasaženou částí obce co do znečištění ovzduší v EU. To je jen výčet nejvíce palčivých důvodů, které kromě celkového zhoršení kvality života v jedné z posledních nedotčených lokalit v rámci ostravsko-karvinské aglomerace vnímáme jako zásadní. Tímto se snažíme argumentovat, proč nestavět v této konkrétní lokalitě, na zelené louce, teď a ani nikdy v budoucnu.
Od debaty v KD na konci března uběhly zhruba dva týdny. Máte nějaké dosud nepublikované informace ohledně záměru stavby průmyslové zóny na území Věřňovic? Víte už například, kdo je onen státem utajovaný investor, který má zájem o zmíněné pozemky?
Stát je vázán mlčenlivostí, byť deklaruje, že chce být v celé problematice co nejvíce transparentní. Celou stavbu, kromě zveřejněných základních výkresů, opravdu stále zahaluje závoj tajemna. To především proto, že celá řada přípravných a průzkumných prací je na samotném počátku. Jméno soukromého investora má být známo až v okamžiku, kdy budou všechny studie dokončeny. Jsme v pravidelném kontaktu s našimi radními, se státem bychom měli komunikovat také pravidelně, ale první jednání byla spíše seznamovací. Bylo nám řečeno, že zájem státu je zásadní a naše obrana proti záměru je minimální. Stále pouze slýchám opakovaně, že se jedná o stavbu s vysokou přidanou hodnotou, ale po pravdě, stále jsme žádnou přidanou hodnotu nenašli.
Obecně se ví, že plocha, kde by mohly vyrůst průmyslové haly, jsou v těsné blízkosti hned dvou chráněných oblastí, zmíněné pozemky navíc leží v záplavové zóně? Je to podle Vás dost důvodů a varovných signálů pro investora, že tady není dobré stavět?
Obávám se, a moc rád bych se mýlil, že názor a reálné obavy místních nebudou vyslyšeny. Už při vyhlášení zmíněné Natury 2000 došlo ke zmenšení jejího území v rozporu s Evropskou směrnicí. Teď je zde zájem stavět přímo v jejím sousedství. Ano, také samotná řeka Olše je hrozbou, kdy rozlehlá pole vytipovaná pro výstavbu slouží jako přirozený prostor pro vsak dešťových srážek a zmírnění dopadů při povodních. V případě přívalových srážek bude tato plocha mnohonásobně zmenšena, což bude ohrožovat jak zvířata tak lidi, kteří přilehlou oblast obývají. . Pro většinu místních obyvatel slouží jako zdroj pitné vody nebo vody pro zalévání zahrad jejich studna na zahradě. Tato voda může být kontaminovaná nebezpečnými látkami z průmyslové zóny. V případě havárie dojde ke kompletnímu zničení života v přilehlé řece. Případ „Bečva“ je toho důkazem. Již nyní se při silnějších deštích zvyšuje objem spodních vod, které pronikají do sklepů místnich obyvatelů. V případě výstavby průmyslové zóny budou obyvatelé doslova vyplavení jednak spodní vodou, deštěm a přilehlou řekou, protože díky polím zalitým betonem, nebude mít kam voda odtékat a kam se rozlévat.
Stát hovoří o kompenzacích v podobě ochranných valů, o protihlukových bariérách na D1, které zde již mimochodem měly dávno být. To vše dle našeho názoru nejsou kompenzace. To je snaha o technická řešení tak, aby zde gigafactory postavena byla. Je samozřejmě otázkou, jak všechny průzkumné práce a výsledky všech zákonných analýz dopadnou a zda to bude mít na rozhodování investora nějaký vliv.
Zástupci MPO a CzechInvestu při debatách o záměru postavit ve Věřňovicích obří průmyslový park argumentují tím, že by tato investice přinesla v horizontu třeba 10 let až 7 tisíc pracovních míst, dala práci další tisícovkám lidí v subdodavatelských firmách a celkově by přítomnost oné gigafactory, jak se tento podnik nazývá, znamenala vyšší životní úroveň těch, kdo by tam pracovali, protože by si dobře vydělali. Proč podle Vás stát takto „tlačí na pilu“, když se ví, že je to území problematické a vznikne-li tam skutečně průmyslová zóna, bude to za velkých „obětí“, ať už na přírodě či komfortu místních, kteří dnes žijí idylicky „u řeky a lesa“?
Argumentace MPO a CzechInvestu je trochu zavádějící. Ano, hovoří se zde o 7 tisících míst v horizontu 10-15 let a vedle toho se zde hovoří také o tom, že to jsou pracovní místa pro propuštěné havíře a hutníky z Liberty Ostrava. Jenže v kraji je tento problém teď a tady, nikoliv v horizontu let příštích. Pohybuji se v obchodu s realitami a financemi téměř 30 let a určitý přehled mám. Co vidíme je, že společnosti se v našem kraji dlouhodobě téměř ve všech odvětvích potýkají z kritickým nedostatkem kvalitních a kvalifikovaných pracovníků. Při vší úctě k horníkům, hutníkům, ocelářům a jejich velmi těžké a mnohdy nedoceněné práci si však dovolím konstatovat, že ona gigafactory není pro ně samotné a další spoustu občanů hledající práci tou spásou, za kterou je považována. Stát tlačí z důvodu vysoké přidané hodnoty ve snaze nenechat si uniknout strategického partnera. Opravdu necháme vyvádět zisky a výrobky mimo naše území, chceme vytvářet konkurenční prostředí a komplikovat život českým firmám a odebírat jim zaměstnance? Nejsem si jist, že území naší republiky potřebuje neustále nabízet větší a větší lokality pro zahraniční investory na úkor kvality života obyvatel a nemluvě o zabírání a ničení přírody, která jde ruku v ruce s tímto účelem. Tyto zásahy do životního prostředí jsou nevratné.
Jako zástupce spolku zachovejme Poolší jste byl u jednání s lidmi z CzechInvestu. Ptal jste se jich, zda pozemky u Věřňovic jsou skutečně jediným vhodným místem pro takovou velkou investici v celém Česku? Skutečně neexistuje jinde podobně vhodná plocha?
To byla naše první otázka. Jako člověk znalý prostředí jsem několikrát v minulosti jednal na MSID. Plochy kraj dlouhodobě připravuje. Bylo nám řečeno, že investor preferuje MSK, ale nikoliv poddolované území a stát mu není schopen nabídnout jinou takto ucelenou plochu. Byť v ní vlastní jen něco kolem 60% pozemků, na další velkou část má předkupní právo. Místní jsou pak vystaveni z jedné strany nekryté D1, ze strany druhé řece Olši, ze strany třetí dětmarovické elektrárně s možnou instalací malého modulárního reaktoru. A tím zdaleka nekončím, z další strany bude stát vysokorychlostní tratť a přeložka silnice Bohumín – Karviná. Ta už ale měla stát dávno. Uprostřed toho všeho gigafactory. Opravdu místní musí snést toto všechno a obětovat své životy do takové míry? Obávám se, že na jednoho člověka je to až příliš.
Když mluvíte s lidmi z těchto institucí, ministerstva či krajského úřadu, máte z nich pocit, že si sami dokážou představit, jak moc by se vznikem průmyslové zóny u Věřňovic změnil život místních? Nepokoušel jste se jich zeptat, jak by se zachovali oni, kdyby byli v pozici lidí z Věřňovic, potažmo Dolní Lutyně?
To jsou velmi relevantní otázky. Argumentace státu je neustálé opakování téma budoucích kompenzací. Což v praxi znamená, uděláme cokoliv, jen abyste to před svými domy akceptovali, empatie chybí a máme být v důsledku rádi, že toto bude postaveno. Jsou to státní zaměstnanci a je to jejich práce, dělat vše pro to, aby gigafactory měla zelenou, tedy aby dosáhli svého. Jinak by svou práci nedělali dobře a asi by byli propuštěni, kdyby tomu bylo naopak. Smutné je, že s tímto argumentem, tedy proč se tak bráníme, se setkáváme i u řady našich spoluobčanů široko daleko. Jde o zjevné nepochopení, neinformovanost, možná lhostejnost, postrádám trochu lidského pochopení.
Mluvil jste se zástupci ekologických spolků, myslivci či vodohospodáři, co na plány státu říkají oni?
Z reakce spolků na ochranu přírody jsem mírně řečeno zklamán. Žádali jsme již některé z nich o vyjádření a zda by byli ochotni nám být, byť i radou, nápomocni. Odpovědi jsou více než úsměvné. Buď že máme sledovat vládní web, nebo že jsou zavaleni jinými dotazy a nemohou se nám věnovat. Podepsaná Dohoda o spolupráci stran, tedy těch vládních a právě spolků, která vznikla letos, možná vyvolává u spolků obavy, těžko říct. Jejich skutečné stanovisko nám dle mého nechtějí sdělit z obavy nad důsledky. Větší zděšení panuje určitě ve vědecké obci. Tam příroda a lidé v ní žijící mají určitě větší zastání. Jen panuje obava, že veškeré argumenty z jejich strany nebudou vyslyšeny.
Spolek Zachovejme Poolší je skupina lidí, kteří se postavili „vyšší moci“ či „snahám vyšší moci“. Myslíte si, že je v silách lidí ze spolku zastavit plány na stavbu průmyslové zóny?
Právě z těchto důvodů jsme spolek založili, abychom měli právní subjektivitu, a tudíž měli možnost oprávněně jednat. Celková situace není jednoduchá. Stát chce nanejvýše transparentně komunikovat, jak jsem zmínil. Nejsem si jist, že besedy pro 200 lidí něco přinesou. Sdělit investora a bližší specifika s odvoláním na smlouvu o mlčenlivosti sdělit nechtějí, resp. nemohou. My jako spolek se snažíme zjišťovat všechny okolnosti po vlastní linii. Především ale chceme, jak jsem zmínil, občany vtáhnout více do děje. Aby pochopili, že navenek prezentovaná fakta mohou ve skutečnosti vypadat jinak.
Nepředpokládám, že někdo z vás je fundovaným právníkem či ekologem v oboru vzdělaným. I proto jste zřejmě celou věc konzultovali s právníky, odborníky na takovouto problematiku? Dostali jste rady, co a jak dělat, jak jednat, jak postupovat, na co upozorňovat, prostě máte vyladěnou taktiku?
Mnozí z nás jsou podnikatelé, obchodníci, nikoliv ovšem se strachem. Jen z naší praxe víme, že žijeme v demokracii a právním státě. Problematika je natolik široká a dotýká se tolika oblastí, že není možné toto pokrýt jedním advokátem, nebo rádoby odborníky. Za tímto účelem jsme najali brněnskou právní kancelář. Jen ve větším počtu názorů na paragrafové znění všech dotčených zákonů budeme jako jejich klienti lépe schopni argumentovat. Necháváme si zpracovat analýzy na jednotlivé aspekty. Jsme rádi, že máme hodinovou sazbu nastavenu na úplném dně cenových tarifů. I přes to je to obrovská spousta času, kterou tomu bude potřeba z jejich strany věnovat. Proto jsme založili transparentní účet, na který žádáme zdvořile o jakýkoliv příspěvek. Celková vydaná suma se bude za celou dobu, a to se bavíme klidně o období jednoho roku, pohybovat ve vyšších řádech statisíců.
Vím, že to asi neřeknete, ale dávají nějakou naději, že by se dala celá ta věc zvrátit?
Upřímně bychom byli za to samozřejmě rádi. A to nejen v lokálním kontextu, ale také celospolečensky. Nelze přeci ve vyšším zájmu a pro vyšší přidanou hodnotu zlikvidovat 280 hektarů úrodné zemědělské půdy, jen tak vykácet 25 hektarů lesa, omezovat přírodní lokality, vymítat ohrožené druhy, zastavovat donekonečna území, omezovat kvalitu života obyvatel, vyhánět lidi z jejich domovů, nebo je uzavírat na omezeném prostoru. Tady nejde přeci jen o obyvatele Dolní Lutyně a Věřňovic. Ten problém je dle mého širší a na to chceme upozornit.
Lze podle Vás možnost dobrat se k nějakému kompromisu, který by uspokojil obě strany? Jak investora, tak místní lidi? Je podle Vás možná dohoda za cenu nějakých velmi štědrých kompenzací ze strany investora či státu pro místní obyvatele?
Kompenzace je moderní zaklínadlo, hojně i zde využívané. Prosím pěkně, to ale nemůže být všelék. Máme v obci školy, školky, obchody, služby, přírodu si uklidíme sami, sportujeme, máme vlastní zahrady, nepotřebujeme uměle vytvořený pás zeleně. Máme radnici, která velmi dobře funguje a je schopná pro nás jako obyvatele ledasco zajistit. Nabízená řešení jsou dle našeho pohledu technická, nevnímáme je jako kompenzace. Cesta bude ještě dlouhá a složitá, jsme teprve na začátku.
Kdybyste měl procentuálně vyjádřit, jaký je názor Věřňovických v otázce PRO /PROTI gigafactory, jak by poměr vypadal?
Jsem přesvědčen, a nejen petice s více než 3800 podpisy, ale také příspěvky na transparentním účtu, ukazují, že valná většina Věřňovických je proti. Stejně jako v Neradu a těsné blízkosti železniční trati. Tam jsou určitě stejného mínění. Ale čím dále od místa děje, tím více slábne zájem a hlavně může panovat opačný názor. Může vycházet z nevědomosti, z nedostatku informací, těch aspektů je určitě více. Obecně lidé nečtou, nejspíše jen první řádky, nezajímají se o dění, neověřují si informace, a hlavně lehce podléhají nepřesným nebo spíše těm negativním věcem, libují si ve všem zlém a jejich zájem sahá po hranice vlastního domu nebo obce. Bohužel, toto nám nenahrává. Uvidíme, jak dopadne místní referendum, které ve spolupráci s obcí připravujeme při volbách do evropského parlamentu letos v červnu.
Více o někom z místních o někom, komu by nevadilo, kdyby mezi Věrňovicemi a Neradem vyrostla obří průmyslová zóna?
Zatím jsem se osobně s nikým takovým nesetkal. A kdybych se setkal, určitě bych vyslechl jeho názor, chtěl bych pochopit jeho argumenty, vedl bych diskuzi. Kéž by tomu tak bylo vždy při jakémukoliv problému. Panuje ale relevantní obava, že může dojít k názorovému rozkolu nejen uvnitř Věřňovic, ale také mezi Dolní Lutyní a Věřňovicemi, nemluvě o širší lokalitě. Že to občany názorově rozdělí, že to může rozdělit i rodiny a vztahy obecně, to je velké negativní riziko.
Vy nejste starousedlík, do Věřňovic jste se přistěhoval za klidným životem v přírodě. Dovedete si představit, že za pět let budete mít za domem obří fabriku, v noci možná nebude absolutní tma, jako dnes a vedle hluku z dálnice spánek lidé ve vsi bude rušit hluk z výrobních a skladových hal či z jezdících nákladních aut?
Spíše mě zde zavál osud, v tom nejlepším slova smyslu. Jak bude vypadat možná budoucnost? Stačí se zajet podívat do nejbližších podobných lokalit, třeba v Hrabové, Mošnově, nebo v Nošovicích a představu má člověk hned poměrně reálnou. Ano, je to děsivé, všude tam. Rozhovor pořizujeme na naší zahradě. Ano slyšíme z dálky čím dál více hlučnou D1, nejsou zde vybudovány protihlukové zábrany. Ale jinak je zde klid, slyšíme typické zvuky vesnice. Přes den poklid, všichni jsou v práci, odpoledne slyšíme práci kolem domů. Večer zase pohodu. A všudypřítomný zpěv ptáků, nejen nad ránem. Spousty cyklistů, kteří projíždějí, hledají klid, relax, odpočinek, zeleň, tu atmosféru. To vše by bylo, obávám se, nenávratně pryč. A určitě to není o tom, že bychom se měli nebo chtěli stěhovat pryč. Mnozí se zde narodili a chtějí tady po zbytek svého života zůstat, protože jsou tady spokojení.
Celý článek si můžete přečíst v Deník.cz
