...
  • 11. září 2024

Stát zveřejnil dvě studie ke stavbě gigafactory na Karvinsku. Odpůrci obě zpochybňují

Stát ve středu odpoledne prezentoval v Ostravě dvě studie prověřující možnost výstavby gigafactory v Dolní Lutyni na Karvinsku. Šlo o finální výstup dopadové studie a první výstupy studie záplavového území. Odpůrci gigafactory však tvrdí, že obě studie jsou neúplné.

Lidé navíc stále důrazně vyzývají stát, aby našel pro výstavbu továrny jinou lokalitu a nestavěl na zelené louce pod jejich rodinnými domy u chráněné ptačí rezervace, ale na brownfieldu.

Obě studie podle zástupců Státní investiční a rozvojové společnosti a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR říkají, že za dodržení určitých podmínek a kompenzačních opatření je možné gigafactory v záplavovém území u dolnolutyňských rodinných domů postavit.

„Považuji za nejdůležitější ten fakt, vyplývající z dopadové studie, že mzdy, které jsou v tomto regionu dneska nabízeny, jsou velmi nízké. Tento nový investor by měl vytvořit tlak na růst mezd, tlak na transformaci průmyslu. Firmy na to budou muset reagovat, což zvýší prosperitu celého regionu,“ řekl Novinkám jeden z řešitelů dopadové studie Jan Havránek z AQE Advisors.

Továrna v záplavovém území prý je možná

Filip Urban z Vodohospodářského rozvoje a výstavby, který zpracovával záplavovou studii pro stavbu gigafactory v Dolní Lutyni, uvedl, že na základě aktuálních podkladů dokázali popsat odtokové poměry v obci. „A dle toho jsme byli schopni umístit průmyslový park do záplavového území a navrhnout nezbytná opatření, aby byl park chráněn proti povodním. A zároveň aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů v jeho okolí. Proto byly navrženy odtokové koridory,“ vysvětlil Urban.

O tom, zda na Karvinsku nakonec vznikne obří továrna na výrobu baterií do elektroaut, tak zřejmě rozhodnou až výsledky studií zkoumající vliv projektu na životní prostředí, tzv. EIA a SEA.

Odpůrci gigafactory studie zpochybňují

Podle odpůrců projektu, především obyvatel Dolní Lutyně, kteří gigafactory odmítli i v referendu, jsou studie neúplné. „Jsme moc rádi, že nás stát přizval do Bohumína k jednání a obě studie nám představil, nicméně musíme říct, že jsou obě studie neúplné, hlavně tedy ta záplavová,“ reagoval zástupce spolku Zachovejme Poolší Martin Bohoněk.

Dodal, že u té povodňově studie chybí kolem 25 procent. „Například simulace stoleté vody vůbec neakceptuje velký ochranný val, který má být u obce postaven. A to se nám nelíbí. Co se týká té dopadové studie, tak ta se prostě dá vykládat různým způsobem. Každý má svůj úhel pohledu. Nicméně tuto studii budeme analyzovat,“ líčil Bohoněk.

Podotkl, co že zejména odpůrcům vadí, je to, že se ve studii řeší jen první dvě etapy projektu. „Zajímalo by nás, zda má stát páku na zahraničního investora, aby průmyslový park dokončil do 10 let v celém rozsahu, jak je představován. Ne že to dopadne tak, že postaví jen část parku, půda a příroda po jeho zásahu zůstane poškozená, zásah do osudů místních rodin bude také nevratný. Ne že investor jen pokrčí rameny a od nedokončeného projektu odejde. Stále vyzýváme stát, ať najde jinou vhodnější lokalitu a hlavně na brownfieldu,“ shrnul Bohoněk.

V Dolní Lutyni chce gigafactory za 200 miliard korun na 280 hektarech zemědělské půdy postavit zatím tajný zahraniční investor. Podle informací mezi místními a v médiích má jít o jihokorejský Samsung. Výrobu chce spustit v roce 2028.

Celý čelánek si můžete přečíst na Novinky.cz

Obsah jednotlivých studií

Autor:
  • Michal Brtníček
Nejsme v tom sami

Podporují nás:

Přeji hodně fyzických i psychických sil Vám všem při snaze o udržení Dolní Lutyně a Věřňovic v takové kráse v jaké je doposud a věřím, že se společně podaří projekt nějakým způsobem zastavit.

Ing. Robert Cieślar
Netis, a. s.

Vážení, obdivuji Vaši akceschopnost. Jste srozumitelní, transparentní a inspirativní! Děkuji. Rád přispěji a pomůžu.

Tomáš Netočný
Dokumentarista Post Bellum
a Paměti národa

Samotná skutečnost, že i starosta obce se o tak závažném rozhodnutí musí dovědět z veřejných médii je pro mne vrcholem arogance a pošlapáním zásad demokratického systému.

Richard Konkolski
První Čech, který obeplul zeměkouli